Chcete odebírat novinky našeho serveru, aktuality ze světa psích a
kočičích útulků? Do následujícího políčka vložte vaší e-mailovou
adresu a budete dostávat novinky ze světa zvířecích
miláčků.
Nemůžete si vzít některé ze zvířátek z útulku domů? :( Podpořte nás
alespoň virtuálně! JAK?Zasláním krmiva pro zvířátka, hezkým slovem či pohlazením.
Naše další projekty:
ProDIA - časopis s informacemi o diabetes mellitus
Penzion Častrov - ubytování na Vysočině
Train, Bus, Fery Schedules arround the World
CK Last Minute Centrum Brno Dovolená a zájezdy na poslední chvíli - last minute.
Výstava čistokrevných koček v Paříži - 24.11.2007
Nikol (info@milackove.net), 25. listopad 2007 10:15, počet komentářů: 2 zobrazit komentáře
Vím, že se stále více objevuje na našich stránkách problematika čistokrevných zvířat, ale troufnu si tuto považovat za související.
Na čistokrevné výstavy koček občas ráda zajdu, jednak se mi líbí kočky jako zvířata, a jednak si tam občas člověk hezky popovídá s lidmi, co mají stejný zájem.
V ČR jsem byla na třech výstavách - loni v létě v Jindřichově Hradci, což byla docela hezká a příjemná, menší výstava, pak letos na jaře v Kongresovém centru, což byla výstava bez atmosféry, s navrčenými kočkami a ještě navrčenějšími majiteli, zkrátka téměř nepříjemná zkušenost, na rozdíl od jarní výstavy v Pyramidě, která byla pohodová, příjemná a měli jsme z ní radost.
Minulý víkend se v Paříži konala výstava opuštěných pejsků a kočiček s možností adopce, a po městě visely veliké billboardy. Bohužel jsme ji zmeškali, ale i tak bylo velmi pozitivni vnímat, že i v městě plném chaosu, byrokracie a stávek stále ještě jsou lidé, kterým na opuštěných zvířátkách záleží.
Tento víkend jsme doháněli manko aspoň návštěvou výstavy koček ušlechtilých, kde jsem doufala, že mi aspoň někdo nechá na chvíli pochovat kotě-jako třeba v Hradci želvovinovou britskou kočičku. Tak to jsem se hrubě spletla.
Francouzští chovatelé jsou věšinou poměrně slušní lidé, přiměřené milí a decentní, ale jinak jsou odtažití a na svou kočku nenechají nikoho ani dýchnout. Osobně si myslím, že kočičí mor by od návštěvníků kočky nejspíš nechytily, navíc pokud někdo prodává kotě, není úplně špatný nápad nechat zájemce pochovat si ho. Ale v tomto by mi oni asi oponovali.
Co se mi velmi líbílo: Na rozdíl od všech výstav v ČR, výstava NAPROSTO, ALE ANI TROCHU nepácha. Čekala jsem, že po vstupu co sálu mě praští do nosu důvěrně známá vůně, to se nestalo. Sál byl excelentně větraný, prostorný a cca 600 koček jako by bylo z plyše.
Výstava nebyla - jako u nás - tvořená z 90% peršany a britskými modrými. Naopak, výstava měla "specializaci" - habešské, somálské a siamské kočky a vše ostatní. Siamky jsme viděli asi čtyři, ale obrovské množství nádherných habešek, které mě fascinovaly. Veliké množství také prezentovaly posvátné birmy, nikdy bych nevěřila, že je ta kočka tak populární. Významně - v porovnání s ČR - bylo i devon rexů a sphynxů (zájem o ně stoupá), klasicky hodně norských lesních a maine coon - ale bylo jich stejně jako peršanů, a hodně bylo kartouzkých koček. Britská modrá byla na výstavě jediná, stejně jako ruská modrá! I Neva masquerade byla jediná.
Potěšilo mě vidět plemena, která jsem znala jen z knížek: Skotská klapouchá, Havana Brown, Singapura /celé hejno nádherných koťátek/.
Velmi potěšitelné bylo, že posuzování bylo hned vedle klecí, rozhodčích bylo asi 15 - od Ruska po Belgii, každý měl svůj stoleček, před ním max. dva chovatele (jeden byl posuzován, druhý čekal), a tedy bylo na posuzování krásně vidět. Rozhodčí byli milí, mluvili s chovateli hezky a ke kočkám se chovali mile.
Dále bylo takové "kolečko," kde chovatelé ukazovali kočky do kamer atp., a pódium, kde se udělovaly konečné ceny.
Existovaly tedy čtyři možnosti, jak vidět kočku - v kleci, při posuzování, na kolečku a na pódiu. Navíc kočky nebyly k posouzení volány mikrofonem, který ruší, ten se používal jen na ohlášení vítězů atp., ale měly rozpis a chodili pro chovatele stewardi.
Dále se mi líbilo, že chovatelé, kteří vystavovali koťata na prodej, měli uvedené ceny - 550 EUR na mazlíčka, 750 EUR za kotě s výstavním potenciálem, 1100 EUR za potomky šampionů. Upřímně jsme se cenám smáli, ale kočky jsou tu populární a příjmy také jiné. Když člověk přidal nulu a napsal CZK, byly to asi reálné ceny koťat u nás, takže to víceméně odpovídalo trhu.
Hezká byla služba profesionálního nafocení kočky. (Škoda, že chyběla služba pohlazení kočky (:).
Navíc se mi líbila obrovská nabídka zboží kolem, které prodávali milí a ochotní lidé, kterým nevadilo, že klidně zkoušíte nadesetkrát a blbě se ptáte /koupila jsem si naušnice s kočičkou, haha/.
Těšilo mě navíc, že chovatelé nechávali kočičky ochotně fotorafovat a pózovali s nimi.
Líbilo se mi navíc, že tam bylo dost židlí pro návštěvníky, aby si poseděli.
Co se mi líbilo méně: Neochota vystavovatelů nechat šáhnout na kočku - půjčili kotě jen jedenkrát člověku, co si ho také koupil.
Chyběly jakékoliv informace o opuštěných kočkách, možnosti přispění na jejich ochranu nebo alespoň informace o tom, kde se nějaký útulek nachází. Jako kdyby opuštěné kočky vůbec neexistovaly.
Řazení plemen vedle sebe - má to své výhody, ale tady vidět deset birem vedle sebe; jsou to prostě chomáče bílých chlupů (-:. Stejně tak habešky, ke konci se ztrácelo kouzlo.
Vidět chovatele "upravovat" kočky. Hrubé česání, matlání koček kdo ví čím, nadhazování - to jsem úplně trnula, co se té kočičce stane; pořád jí majitel obracel hlavou dolů a naklepával, divně nadhazoval, strašné. Asi je to pro zkušené běžné, ale mě pěnila krev. Kočka není pytel chlupů, ale šelma, a vidět nervózně přešlapující habešky, co chtěli z klece, je asi nakonec potěšitelnější, než načechrané peršany skoro bez života. Házet s kočkou - tou svojí z vesnice, bych si dovolila tak jednou (a šetřila na plastiku na jizvy).
Jinak ale byla výstava velmi povedená, se spoustou nádherných zvířat, místy i zhovorčivých majitelů, kteří se bavili i o chovu obecně, ne jen o tom, kolik za kotě a jaké výstavní úspěchy má rodič.
Sice se mě nikdo neptá, ale moje doporučení zní: Aby si chovatelé byli vědomi, že výstava je od toho, aby se lidé přišli podívat, tedy aby nezakrývali klece a nemračili se na každého, kdo si chce kočku vyfotit. I když je mi jasné, že ne všechny kočky jsou nadšené, pokud jdu na výstavu, měl bych si být vědom zvláštního rizika, že se dostaví návštěvník, co bude chtít exponát = kočku, vidět. Dále - je mnohem vkusnější dekorovat klec např. umělým květem, než dečkami, pod které se kočka zahrabe a vstupné platící návštěvník uvidí leda ocas, když má štěstí. Navíc není zdvořilé mračit se a vrčet na každého, koho zaujme má kočka, ale je fajn si třeba jen popovídat. Nejsme všichni, kdo nekoupíme kotě, jen nezajímavý hmyz, ale třeba i milí, na koťata mňoukající zvědavci, co prostě mají rádi kočky, a o ty přece jde (:
Přeji všem milovníkům koček hezkou neděli.
Stylově laděný nábytek bengálky


